Výstup na sopku Batur na Bali

Jsou místa, kam se člověk rád vrací. Na Bali jsem byl již mnohokrát a kdykoli budu mít tu možnost, vyrazím tam znovu, protože tento indonéský ostrov má blízko k tomu, co by si člověk představil pod pojmem tropický ráj.

Když už se vydáte na Bali, vřele doporučuji výstup na jeden z tamních vulkánů. Z nadhledu si nejlépe vychutnáte krásu ostrova. Nejdostupnějším je Batur, který se svými 1717 metry nadmořské výšky patří k menším, a proto na výstup na něj potřebujete jen kolem 2 hodin. Na co se připravit?

Odkud vyrážet

Když jsem šel na Batur poprvé, bydleli jsme přímo v hlavním městě Denpasar. Znamenalo to vyrazit autem z hotelu v jednu ráno, abychom byli ve 3 ráno pod sopkou a stihli vystoupat na vrchol před začátkem východu slunce. Bylo to upřímně velice nepříjemné vůbec nespat a vyšlápnout si přes 700 výškových metrů. Proto jsme od té doby spali vždy raději v hotelu Lakeview, který je na hraně vnější kaldery Baturu, a tak stačí z hotelu vyrážet po 3 hodině ráno. Dokonce hotel počítá s turisty mířícími na východ slunce a na třetí hodinu ráno vám připraví hotelovou snídani, což člověka povzbudí.

Dvě cesty k vrcholu

Pokud chcete vyšplhat na Batur, musíte tak učinit s místním průvodcem. Většina z nich vyráží z jižního cípu vesničky The Ayu. Cesta stoupá první kilometr a půl jen mírně a vede mezi políčky. Poté následuje prudší stoupání po pěšině s měkkým podložím, které je opravdu náročné a dlouhé asi 2 km. Nicméně posledních cca 800 m je mnohem nepříjemnějších, protože stezka je vymletá vodou a velmi těžko schůdná. Na jejím konci se dostanete k dolní hraně kráteru, kde většina slabších jedinců končí.

Osobně považuji za výhodnější východní cestu, kdy jdete zprvu asi kilometr lesem, a pak následují cca 3 km stoupání v otevřeném terénu. Tato cesta je v druhé polovině rozhodně náročnější překonáváním vysokých terénních vln, ale dovede vás až k nejvyššímu bodu sopky. Znamená to méně turistů a nádherný 360 stupňový panoramatický výhled.

Organizace cesty

Místní cestovky vám velice ochotně zajistí průvodce, který rád doprovodí libovolně malou skupinu. Je běžné, že dvojice mají svého vlastního průvodce. Ten vám bezplatně zapůjčí baterku a v ceně máte i malé občerstvení na vrcholu. Většinou jde o vajíčka vařená ve vulkanické páře, tousty s banánem a kávu či čaj. V sezóně, což je červenec až říjen, je na Baturu opravdu živo. Denně na něj vystoupí k tisícovce turistů. V mimo sezóně, ideálně březen až květen, jsou to stovky a navíc vás čekají nádherné mraky.

Byť se to z popisu možná nezdá, cesta na Batur je opravdu fyzicky náročná. Kombinace tepla, vlhka, drolícího se terénu, stezky roztrhané vodou a často divokého tempa místních průvodců dokáže odrovnat i sportovně založeného člověka. Takže si nechte na cestu nahoru opravdu minimálně 2 hodiny. Sice znám lidi, co to zvládli za hodinku, ale jde o ultra maratonce.

Druhou důležitou věcí je minimalizovat množství věcí, které táhnete nahoru. iPhone s širokoúhlou předsádkou a mini stativem je ideální kombinace. Já šel letos s iPhonem, který jsem použil na time lapse videa a panoramata a DSLR s dvojicí objektivů a upřímně jsem v polovině kopce litoval, že jsem aspoň jeden objektiv nenechal dole.

Nenechte se zvyklat počasím

Na Batur jsem šplhal již čtyřikrát a vždy, když jsme vyráželi, vypadalo to, že je tolik mraků, že z východu slunce nic nebude. Ve dvou případech jsme dokonce při cestě nahoru procházeli mraky, které byly níž než vrchol. A ve všech čtyřech případech z toho byl nakonec nádherný východ slunce a pořádný zážitek. Naopak šplhat nahoru za plného slunce v průběhu dne s tím, že výsledkem je placaté horní světlo a opar z horka, mi moc smysl nedává. Takže se nenechte odradit tmou ani brzkým vstáváním.Nám letos den před výstupem pršelo tak, že na silnici stálo několik desítek centimetrů vody. Přesto byl nakonec nádherný východ slunce.

Cesta kolem kráteru

Po východu slunce se můžete vydat po pěšině kolem obvodu celého kráteru. Na východě uvidíte vesnice a políčka, na severu nádherně zvrásněnou kalderu, na západě černá lávová pole, takže je to jedinečná podívaná. Nicméně, pokud trpíte závratěmi, tento pochod si odpusťte. Stezka je místy doslova několik desítek centimetrů široká a na obou stranách se propadá desítky metrů strmě dolů.

Cesta zpět

Pokud máte dostatek času a energie, můžete pro cestu zpět zvolit sestup západní stranou, kde se dostanete do lávového pole a k postranním mini vulkánům. Zajdete si cca 3 km, ale je to zajímavá geologická exkurze.

Pokud budete unaveni, sejděte východní stranou a využijte možnost navštívit místní termální bazény na břehu jezera. Horká voda a studený melounový džus je ideálním zakončením výletu.

Chcete se dozvědět víc o našich fotocestách? Mrkněte na web Ilumia. Plánujete vlastní fototrip? Vyzkoušejte bezplatnou fotografickou aplikaci Fripito, ve které najdete i tipy pro cestu na Bali.